...Marka se vrhá na Pavlu - honí se bytem - výkřik - Pavla se dusí - takhle to nesmíš hrát - rozumíš? - je tam es es tata a ne es tata - zkoušíme dál - Pavla podráží Hance stoličku - tam nejsou činely - už je tam nikdy nehraj - NIKDY - rozumíš? - a znovu cvičí - Hanka hází na Marku paličku - Marko, proboha - tady je cis šest osminek - to tam hraješ brzo... .
.
.
...a jakej je rozdíl mezi dívčí a klučičí skupinou?
...žádnej...děti...
MARKA:Ale co s tím? Někdo si zlomí nohu a je zase v nemocnici, zlomí si ji podruhý, zlomí si ji každejch devět měsíců. Je to jedno, jestli je to kluk nebo holka...
HANKA: Ale to už je extrém.
MARKA: To není žádnej extrém. Ženská taky nemá každých devět měsíců dítě.
HANKA: To je pravda. Naštěstí. .
.
.
Na záchodě před jedním koncertem
M.Březinová: Holky, nechcete něco půjčit? Nějaký šminky nebo něco?
Dybbuk: Ne, díky, to je dobrý, my hrajem v pytlích, aby nás nikdo nepoznal.