ZPĚT Sokol
(Marka Míková)

Dobrý den, dobrý den, půjde, půjde Sokol ven?
Já tu zvoním na zvonky...
Rybník už je zamrzlý...

Před domem postává
nohy ve sněhu zebou
Pak vzhůru zamává: Pojď dolů!
Sokol je za oknem a na čelo si ťuká:
Jsem tady zamčený, nemůžu nikam jít.
A venku sněží, padá sníh. Nemůže nikam,
nikam jít.

Dobrý den, dobrý den, půjde, půjde Sokol ven?
Je tak pěkný počasí...
Snad ho dneska pustíte...

U dveří malej kluk
zase na zvonky zvoní
na krku píšťalku, rukou si oči cloní
Okno se otvírá, kouká, kdo se vykloní
Sokol se usmívá, tak ještě jednou zvoní
a stromy kvetou a voní, tak ještě jednou
zvoní

Dobrý den, dobrý den, půjde, půjde Sokol ven?
Už padají kaštany...
Já tu zvoním na zvonky...

Jenom se otočí
roky tak rychle letí
dosáhnout na zvonky je lehký lehký lehký
Stromy jsou barevný a listí na zem padá
okno se otvírá a Sokol vyletí
čas se zastaví
zas je slyšet smích