I) Nevím, co se to děje, ale začínám se obávat nějakého spiknutí. A to ne jen tak ledajakého, ale hmyzího. Zasedl jsem před chvílí k psacímu stolu, abych pro vás něco napsal. Zahýbal jsem myší, abych probudil iMaca, do stolní lampičky dal čtyřicítku žárovku, abych neprobudil Báru, nasadil sluchátka, připojil k počítači, pustil si Gorillaz, nasadil závodnickou čepičku Le Mans, aby mi vlasy nepadaly při psaní do očí. Zkrátka jsem si všechno zařídil tak, abych mohl v klidu psát. Ale někde byl háček. Zřejmě v žárovce. Možná ho tam dávají místo vlákna. Nemám jinou čtyřicítku než modrou. A nejsem si jist, jestli modré světlo náhodou nepřitahuje hmyz. Jinak bych ho totiž musel přitahovat já. Začal jsem psát. Nedošlo ještě ani na Clinta Eastwooda, a začaly se kolem mě rojit podivné mušky. Kdo ví, odkud se braly, byly takové přiblblé, pomalé, lezly mi jedna za druhou po monitoru, po čele, po rukou, po čokoládě. Nemusím ani zdůrazňovat, jak to kazilo můj už tak dost zředěný proud koncentrace. Když už jsem si na pravidelně poletující nemúzy začínal pomalu zvykat, završila to obrovská můra, která tu začala kroužit, ťukla do modré žárovky a nabourala mi do hlavy. To už mě vážně rozhodilo, tak jsem zhasnul, světlem ji vylákal do předsíně a stejným způsobem z předsíně na chodbu, kde jsem za ní rychle zabouchl dveře. Ve chvíli, kdy jsem se už začínal domnívat, že mám celý problém pod kontrolou, si to na klávesnici přištrádoval sekáč. Toho ale stačilo odfouknout... Doufám, že to už bylo pro dnešek z hmyzí říše všechno, protože zbývá už jen nájezd kobylek. A těm opravdu nevím, jak bych se dostal na kobylku.
Každopádně mi to připomnělo jednu zajímavou věc, kterou jsem se nedávno doslechl při návštěvě B(ratis)lavy. Jedno soukromé rádio tam prý zkouší experiment, kdy současně s hudbou vysílá i určitou frekvenci, která odpuzuje hmyz, tuším, že hlavně komáry. Nevím sice, na jakém technickém principu je to založeno, ale samotná idea mě nadchla. Ba co víc! Dokonce inspirovala. Napadlo mě přidat tutéž frekvenci na CD a prodávat ho jako album a současně jako repelent! To by byla bomba. Myslím, že pro oživení jinak ospalejšího letního hudebního trhu by to mohla být skvělá injekce. Nebo na cesty, třeba do Afriky... Myslím, že nápad je to skvělý, jenom si ho teď budu muset nechat pro sebe, aby mi ho někdo hned neukrad.
II)
Ačkoli máme plnoproudé léto, mám pro vás jednu fotku z jara. Přesně tak na ní totiž moje kamarádka Dulka kouká. Myslím, že snímek má hezkou, přátelskou atmosféru a může vás naladit na pohyb ve volném prostoru, které toto období skýtá. Nechte si ale vždycky správně vysvětlit všechna pravidla! A pozor na komáry...
Mardoša
mardosha@noise.cz
