ČÍSLO 07/2002![]() |
I) Módu nesleduji. Alespoň nijak programově. Ale sleduji holky. I když také nijak systematicky, spíš spontánně. A tak chtě nechtě občas zaregistruji nějaký módní trend, kterému mnohé podléhají. A na mě doléhají s určitým zpoždením (řeč je o trendech), ale přece jen. Jednou jsou to dole ohrnuté nohavice u tmavomodrých džín, jindy číselné kombinace na tričkách, jednopopruhové batohy, blikající růžky, fosforeskující žvýkacka nebo kalhotosuknové komplety. V poslední době se nějak rozmohly zdánlive seprané kalhoty, poprípade sukně. I když seprané není přesný výraz, ony mají být pouze na určitých místech (já jsem zaregistroval hlavně stehna) prošoupané “častým” nošením. Neříkám, že mě to nějak zvlášt bere, ale také se ješte necítím na věty typu: “Dneska ty mladý holky...” Důležitá je stejně vždycky ta podstata - dívka - a pak se mi to bud líbí, nebo ne. Je pravda, že extrémně “vytrendované” holky na mě často působí rozpačitým až směšným dojmem. Víc mě baví když mají svůj styl a momentální výstřelky do něj jen jemně zakomponovávají. Druhá možnost je samozřejmě naprostá “protestní” negace čehokoli současného. Může to také mít něco do sebe, ale to už mi přijde méně zajímavé. Většinou se totiž projevuje tím, že se dotyčná vůbec nevymaní ze svého “korálkového” (to nemyslím na Petra - pozn. aut.) období. Každopádně rychle přicházející a ješte rychleji odcházející vlny čehokoli, co se nosí, jsou později skvělým synonymem své doby. Na fotkách vám to po pár letech tu kterou sezónu dokonale připomene. Jen s tím rizikem, že na nich budete možná trochu legracní. Tudíž směju-li se některým trendarkám už ted (nic ve zlém samozrejmě, vím že sám mohu být terčem víc než snadným - viz dále), jsem vlastně velice progresivní, ješte o krok pred nimi. Ted na konci sloupečku jsem sám sebe překvapil, kolik si myslím, že toho o módě vím. Hm. Stejně je dobrý se jen tak dívat na holky... No, nějak jsem se zamyslel. A psal jsem vlastně o dívkách, nebo o hudbě?
II) |
![]() |