I) Pomalu mám pocit, že v těchto svých sloupečkách začínám objasňovat stále více záhad. Poté, co jsem asi před rokem osvětlil záhadný pípací zvuk v mém pokoji, nyní přichází vysvětlení tajemného kapajícího vosku v noční tramvaji. I když se musím přiznat, že jsem to nevyřešil sám. Vysvětlení mi přišlo e-mailem: „V pozorovatelně 3/2001 píšete o problému s voskem v tramvaji. Vysvětlení je prosté: ve starých zářivkách na stropě tramvaje jsou použity staré kondenzátory, které jsou plněné parafínem. Když se ten kondenzátor moc ohřeje, parafín se rozpíná a mohl by kondenzátor roztrhnout, proto je tam pojistka, kterou může parafín vytéct. No a pak nám klidně může za jízdy kapat na hlavu.“ Vystudoval jsem SPŠST, tak bych to možná mohl vědět sám. Ale nevím. Nicméně mám pocit, že takové vysvětlení zní poměrně pravděpodobně. Alespoň vidíte, že si své neuvěřitelné příhody nevymýšlím!
II) Nechci tady znova rozviřovat již tolikrát přetřesenou a stejně nevyřešenou otázku autorských práv.
Jen se v tom trochu porejpu. Ostatně každý má právo na svůj názor o autorských právech!
A ten mu nikdo nesmí jen tak zkopírovat. Ale rozumí někdo vůbec celé té problematice? Já jen trochu.
Například chápu, že je mnohým divné, proč není legální kopírování cédéček na CD rekordéru, který si člověk
zcela legálně zakoupí v obchodě a legálně přiveze domů. Neměli by je tedy napřed zakázat vyrábět?
Vím, pro svou potřebu můžu, ale to už mi připadá trošku překombinované. Samozřejmě, když to někdo kopíruje ve velkém a prodává,
tak to už asi nikomu nepřijde v pořádku. Vypalování vypaluje rybník především vydavatelským firmám, ale hodně znesnadňuje situaci i umělcům.
Každopádně nejdrsnější výpal v Čechách předvedli Návštěvníci, když během akce Adam '84 vypálili v Kamenici opravdu celý rybník.
Že je ale zpoplatňováno dívání na televizi v hospodách (kde se notabene stejně zapíná jenom na fotbal) nebo zpívání písniček u táboráku, to už mi přijde malinko přehnané. A to jsem slyšel, že možná bude postižitelné i to, když někomu, kdo má na telefonu nastavenu melodii nějaké populární písničky, zazvoní tento na veřejném prostranství. Nebo když auto zastaví na červenou a vy uslyšíte puštěné rádio. Nevím, jak je to s tím, když si na ulici jen tak pískáte nějakou melodii. Pozor na pusu, možná se nedoplatíte. Teď vlastně ani nevím, jestli si můžeme na veřejném prostranství, tedy mimo klub, který nás pozve a platí autorské poplatky, zpívat naše vlastní písničky, protože jejich práva nevlastníme. Na to se ještě přeptám. Na druhou stranu, ne že by to někdo z nás dělal.
Vím, že to tu možná trošičku všechno motám dohromady, ale když ono to stejně je takové všelijak spletené.
A když to vezmu od podstaty: dá se dneska vůbec u písniček ještě mluvit o autorství? Vždyť už se několik let používají stále tytéž postupy. Jak si někdo (a nás pochopitelně nevyjímaje) vlastně troufne přihlásit, jakožto svůj výtvor, sled akordů H, D a A?
A vůbec, má Milka na fialovou autorská kráva?
III) A jaká (nevypálená) CD jsem poslouchal v poslední době?
Například v očekávání jeho koncertu zbrusu nové album Davida Byrnea Look Into The Eyeball.
O Byrneovi jsem ale psal nedávno, tak obrátím hřbet (dalšího CD).
Docela jsem si oblíbil Death In Vegas. Poznal jsem je přes album Dead Elvis z roku 1997.
Měli ho v bazaru. Prodal ho tam prý Bourama z Hypnotixu. Možná ho už nebavilo, možná si ho přepálil.
Nevím, z jaké části je jejich muzika postavena na samplech a z jaké na živých nástrojích, ale z desky "živý" pocit mám. O občas pěkně zadubují - tím u mě (umně) zabodují. Zvlášť mě baví pecky Twist And Crawl a Rekkit. A v rámci programu "více Francie v mém životě" (nedávno jsem si pořídil Kachnu - Citroena 2CV) jsem teď docela poslouchal A Grand Love Story od Kid Loca (taky z roku 1997). Příjemné dolní tempo.
Vhodné pro osamělé i neosamělé večery. S hvězdičkou i bez…
Mardoša
mardosha@noise.cz
