 |
Pokračujeme v naší práci na dětské psychiatrii. Tentokrát
s knížkou Franka Tashlina: medvěd, který nebyl. Vlastně je o tom, že každý z nás
je nějaký (někdo je medvěd, zkrátka) a nikoho nepředěláš, můžeš ho jen přijmout
takového, jaký je. jen tak bude šťastný. Opět jsme s dětmi zpívali píseň: Možná
jsme si podobní, naštěstí však každý ví, že ať je noc a nebo den, medvěd zůstane
medvědem. Johoho, johoho, vrána kráka, kráva bučí johoho, johoho, žába kváka,
medvěd bručí johoho, johoho, ryba mlčí, člověk myslí tohleto nikdo je neodnaučí.
Původně jsme měli v plánu vyrobit s dětmi masky, ale ty se nějak poztrácely.
Děti se hodně střídaly, takže práce byla trochu roztříštěná. Přesto se
opředstavení povedlo a všichni měli radost. |
 |
 |
|
|
